Na kole po Česku – tipy na nejkrásnější cyklovýlety

lo.

1. Jaká NEJ pro cyklisty jsou ve Vašem kraji nebo regionu?
2. Která místa by neměli cyklisté určitě minout a proč? 

Podle vyjádření většiny dotázaných jsou hlavními „taháky“ pro cyklisty města a historické památky. Pouze dva odborníci dotázaní v anketě zmínili to, co zůstává často nevyslovené – cyklisté vyhledávají místa, kde nepotkají žádného jiného cyklistu, kde budou jen sami se sebou. Lidé často na kolech vyrážejí co nejdále od velkých městských center, směrem do lesů a do přírody. 

A co si o tom myslíte vy? Jak znáte Českou republiku ze sedla jízdního kola? Navštívili byste nabídnuté tipy nebo dáváte přednost něčemu jinému? 

Tady jsou tedy doporučení od jednotlivých krajů a regionů:

Milan Zukal, Karlovarský kraj

1/ Těch NEJ je celá řada. Zážitkem číslo jedna pro cyklisty je jízda po cyklostezce Ohře. Ta vede od státní hranice po bývalé železniční trati za krásou hrázděného města Chebu s hradem a černou věží, historickým náměstím se Špalíčkem, revitalizované podhradí s románskou hradní architekturou. Nad jejím údolím je na jedné straně masív Krušných hor a na straně druhé tabule Slavkovského lesa s nespočtem minerálních pramenů a historií těžby stříbra a barevných kovů. Na Sokolovsku jistě zaujme přeměna krajiny v důsledku zahlazování předchozí těžby hnědého uhlí. Architekturu krajiny dotváří statek Bernard v Královském Poříčí s interaktivním modelem řeky Ohře a centrem zapomenutých řemesel. Další putování nás přivede na královský hrad Loket a do přírodního amfiteátru pod hradem v bezprostřední blízkosti řeky a historického centra města. Teplé minerální prameny daly vzniknout Karlovým Varům a systému lázeňství. Hrady, zámky, rozhledny, navazující naučné stezky, muzea, dálkové pohledy do krajiny a setkání s přírodními památkami umocní zážitek z průjezdu 100 km dlouhé trasy podél řeky Ohře.

Na cyklostezce Ohře pod hradem Loket
Foto: NaKole.cz

Mezi další NEJ patří chebská pánev s Františkovými Lázněmi s neopakovatelným urbanismem a architekturou a přírodní rezervací  SOOS včetně nejmladší sopky v Čechách – Komorní hůrkou.

Dalším NEJ je Mariánskolázeňsko jejichž zakladatelem byl řád premonstrátů z kláštera v Teplé (národní kulturní památka). Město bylo již v 19. století moderním lázeňským letoviskem nejvyspělejšími vymoženostmi doby; tramvajovou dopravou, elektrifikací, tekoucí vodou na pokojích noblesních hotelů. Anglický král si město natolik oblíbil, že jej navštívil celkem devětkrát. V době svého pobytu je vždy na několik měsíců učinil centrem světové politiky a společenského života.

Příroda Krušných hor i Slavkovského lesa od 12. století sloužila také k těžbě rud a kovů. K ochraně dolů založen gotický hrad Bečov, po přístavbě také zámek vznikl rozlehlý památkový areál, jehož expozicím vévodí jedna z nejhodnotnějších zlatnických památek v ČR – relikviář svatého Maura. Další významné památky na důlní činnosti – stříbrná horečka v Jáchymově, vlastní mincovna, stříbrný Jáchymovský tolar, který se promítl do názvu americké měny, Horní Slavkov a mnoho dalších.

2/ Cyklisté by určitě neměli minout kamenné rozhledny v Aši, Chebu, Mariánských Lázních, Krásně, Karlových Varech nebo v Sokolově.

Míra Landa, Krajská komise značení KČT, Karlovarský kraj

1/ V Karlovarském kraji je nejdelší cyklostezka (nepřetržitě mimo provoz vozidel) Ohře. Od Chocovic do Karlových Var, Doubí je to 47 km (až na 500 m v Lokti)

Trasa číslo 2011 má zase největší převýšení  - spojuje totiž nejnižší a nejvyšší místo v kraji (Ohře ve Vojkovicích – 333 m a Klínovec – 1244 m), s převýšením 911 m. Bude dokončena letos, část už je hotova z loňska.

Nejdelší a zároveň nejvýše položená značená trasa – Magistrála Krušné hory – trasa 36 (budoucí 23) je dlouhá 111 km a průměrná nadmořská výška na trase je kolem 700 m n.m.

 2/ Myslím, že navštívit stojí za to hrad Bečov (relikviář, nejcennější památka v ČR po korunovačních klenotech) a Loket (hradní vězení se sténajícími vězni). Krásný hlavně děti (ale nejen pro ně) je statek Bernard (dříve Britania) v Královském Poříčí, který je dnes přestavěn na dům řemesel a muzeum Ohře. Stále vděčnou podívanou je pramen Vřídlo v Karlových Varech, kde ze země tryská horký gejzír o teplotě 73 stupňů nebo zpívající fontána v Mariánských Lázních. Ta hraje pouze od května do září, a to každou lichou hodinu (od 9 do 22 h.). K návštěvě bych doporučil i bájnou horu Krudum s kostelem sv. Mikuláše, odkud každoročně vychází Mikuláš rozdávat dárky.

Nebo třeba malý František ve Františkových Lázních, kterému legenda přisoudila kouzelnou moc a kterému dámy neustálým osaháváním dokonale vyleštily pindíka. No uznejte, kdo to má? :o)

Libor Picka, Svazek obcí Domažlicko

1/ NEJ českého lesa jsou především nádherné lesy bez lidí. Může se stát, že pojedete celý den a nikoho nepotkáte.

2/ Pokud jde o místa, které by cyklista na Domažlicku určitě neměl minout, je to muzeum na Čerchově, to je nejvyšší místo Českého lesa s krásnou obrovskou Kurzovou rozhlednou. Unikátem je i akvadukt na cyklotrase č. 3 mezi Domažlicemi a Babylonem, který v minulosti zásoboval Domažlice pitnou vodou. Prakticky se tu převádí voda z povodí Dunaje do povodí Labe. Po mostku přes železniční trať dnes vede cyklostezka č. 3, do podzimu tudy poteče po několika letech znovu i voda. 

Petra Kůsová, Plzeňský kraj

2/ Cykloturisty láká především CHKO Šumava s nádherným Hamerským údolím sevřeným z jedné strany Prenetem, Můstkem a Pancířem, z druhé strany hraničním pohořím, kterému vévodí vrch Ostrý, Svaroh, Jezerní stěna.

Krásné je i Černé a Čertovo jezero. Na hrázi uvidíme nádherný výhled na Jezerní stěnu a  přečerpávací stanici hamerské elektrárny. Nedaleko od Černého jezera se nachází Bílý vodopád, který je nejvyšším vodopádem na Šumavě, a stojí zato jej shlédnout. Za vodou je vidět velký plochý kámen, kterému se říká Klostermannova lavička.

Černé jezero
Foto: Alexander Vacek

Olga Vilímková, Hranická rozvojová agentura

1/ Vyzdvihla bych především stezku „Po stopách využívání vodní a větrné energie„, která propojuje zachované i už neexistující vodní a větrné mlýny na Hranicku. Stezka sestává ze třech samostatných okruhů a její celková délka je téměř 130 km. Na trati jsou infotabule informující o obcích na trati, místních mlýnech a zajímavostech z mlynářského řemesla a historie. Každý návštěvník a turista má možnost zapojit se do soutěže s názvem „Mlynářský krajánek“. Účastníci zodpovídají otázky a sbírají kontrolní razítka do soutěžních průkazů. Soutěž probíhá celoročně a turisté se mohou zapojit samostatně nebo ve skupinách a trať absolvovat v kteroukoli dobu. Úspěšní soutěžící se stanou mlynářskými krajánky a budou pasováni do cechu mlynářského regionu Hranicko.

2/ Určitě větrné a vodní mlýny, třeba větrný Maršálkův mlýn v Partutovicích, Červenkův větrný mlýn ve Skaličce nebo Humplíkův vodní mlýn ve Stříteži nad Ludinou. V Teplicích nad Bečvou máme i nejteplejší jeskyně, kterými jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Václav Volráb, ČEMBA

1/ U nás je to hezké všude. Pokud bych ale měl vybrat pět NEJ z pohledu bajkera, byly by to určitě stezky v Rychlebských horách, potom Toulovcovy Maštale, a dále Krušné hory, Javorníky a Brdy.

Milada Podolská, Beskydy-Valašsko

1/ Měla-li bych vyhledat v našem regionu tip na cyklistická „nej", pak by to mohly být trasy, které vedou na Lysou horu (nejvyšší vrchol Beskyd) a Radhošť (nejznámější vrchol Beskyd).

2/ Při cestě na Valašsko by cyklisté určitě měli navštívit Pustevny – krásné stavby, které vytvořil architekt Jurkovič. V duchu lidové architektury ztvárněný Libušín, Maměnka nebo vyhlídkový altán Cyrilka  jsou dnes součástí Valašského muzea v přírodě.

Jitka Mattyašovská, Vysočina Tourism

1/ Co doporučit cyklistům na Vysočině? Kromě trojúhelníku památek UNESCO (Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou) mě napadá třeba areál pivovaru Dalešice, kde se natáčel legendární film Postřižiny. Máme tu i několik vodních přehrad, kde se dá zastavit u vody, nebo třeba dozvědět se něco víc o výrobě vodní energie v informačním centru vodní elektrárny Dalešice.

Pavel Klimeš, Středočeský kraj

1/ Nejlepší trasy pro cyklisty, kteří preferují rovinatý terén, vedou ve Středočeském kraji podél řek La­be (úsek Kolín-Kostelec nad Labem), Vltavy (me­zi Horními Počaply a přívozem u Máslovic), Be­rounky (pravob­řežní úsek Nižbor – Beroun, levobřežní úsek Beroun-Srbsko a úsek Řevnice – Černošice), nebo po trase Greenwa­y Berounka Stře­la mezi Rakov­níkem a Křivo­klátem.

Ti, kterým nevadí kopce, najdou to své v jihozápadní části Středočeského kraje. Od Zbraslavi až k Třemšínu jsou­ Brdy, lesnatá vrchovina protkaná zpevněnými cestami se zákazem vjezdu aut. Hezké přírodní scenerie a daleké rozhledy jsou na  trase Vltavské cyklistické cesty ve Středním Po­vltaví v úseku Slapy – Štěchovice – Hradišťko – Pikovice – Davle a na Sedlčansku v ú­seku Krásná Hora nad Vltavou – Kamýk nad Vltavou – Křepenice. V Posázaví a La­dově kraji ve­dou krásné trasy Hornopožárskými lesy a Voděradskými bučinami.

2/ Mělník, terasa pod Zám­kem – místo dalekého rozhledu na soutok Vltavy a Labe a na České středohoří. Z Mělníka lze dále pokračovat na kole do Kokořínska, podél Labe na sever, nebo podél Hořínského kanálu a Vltavy na jih.

Třemšín – nejvyšší veřejnosti přístupný bod ve Středočeském kraji se zříceninou hradu. Úplně na vrchol asi všichni nevyjedou, ale nemůžou minout krásnou přírodou v jeho okolí.

Říční lázně Zle­nice – výletní místo na soutoku Sázavy a potoka Mnichovka ve stylu rozmarného léta s výletní restaurací, přívozem a zříceninou hradu Hláska, odkud lze na kole pokračovat po nebo proti proudu Sázavy a Mnichovky.

Poděbrady – město u Labe s lázněmi, parky, zámkem, cyklostezkami a jezerem. Je krásné zejména na jaře a na podzim.